– to be continued –

no a po 2 týdnech je to zase v háji… :/

březnový nákup fordky se ukázal jako jasná hurá akce motoristické lamy, skvělý autobazar s mega referencemi mi prodal předraženou, stočenou voňavku, co jsem do ní během pár měsíců musel vrazit dalších 50 tisíc, toš tak. nicméně na dovolenou nás to odvezlo a celkem i jede, blbé je, že při každém usednutí za volant se cítím jako miloš co si naběhl, tudíž ani samotné auto moc rád nemám. chtěl jsem ho vyměnit za něco důstojnějšího, ale došlo k jakési krizi a auta si teď kupují jen ostravaci, takže bych na tom projel 200 tisíc, což už je i na poměry malého tlustého živnostníka jakože dost.

čímž se dostávám k pracovnímu nasazení. kompjůtry šly definitivně stranou a to jednak platební ambivalencí jednoho stálého zákazníka a druhak jsem se upnul vší silou na hodinky a dělat dvě věci naráz jak známo zvládají jenom osoby ženského pohlaví.

což mě přivádí k tomu, že jsme v září ukončili druhou pětiletku našeho manželství a jelikož brilianty se dávají až někdy jindy, jeli jsme ty peníze utratit do Paříže. utratili jsme je úspěšně a pěkné to bylo. toš jakože díky a vzhůru do dalších pětiletek.

a tady se dostáváme k blížící se krizi třicátníků, kdy se máme začít ohlížet za sebe a přitom nic nevidět a mít z toho traumata. ok, traumatizovaný jsem i bez ohlížení, tudíž se o bilancování ani pokoušet nebudu, ale je jasné že je třeba něco vybudovat… pokračování příště

joa ještě dnes se mi povedla odfotit jedna ne-úplně dokonalá fotka hodinek, ale mám z ní radost (nedokonalost je mimo jiné v blbém rozpoložení ruček, což je taky samo lamerská chyba)

zatím jen takhle ;)

hrajou tam také pěkné písničky…

čert mikuláš