19.7.2010 mezi 18 a 19h začíná náš další pokus o exodus
– to be continued –
tak jo, něco vybudovat. barák třeba! napadne jedince ohrožené krizí třicátníků. natáhnout modráky a jde se na věc, bohužel jsem místo užitečné zedničiny studoval něco naprosto zbytečného. takže s míchačkou už kamarád asi nikdy nebudu. k řešení bytové otázky tak zůstavají jen 2 možnosti – novostavba, nebo hotová rekonstrukce. problém s novostavbami je jejich sterilita, nebo prostě předražený hnus. dát 5 míčů za řadovku 3+1? ne díky… takže starší barák – www je plná nabídek, většina baráků jsou stodoly na spadnutí za nastřelené ceny, narazit na pěkný, citlivě zrekonstruovaný barák je věc, která se asi nestává. ok, sednu k počítači a do 5ti minut jsem Ten barák našel, o víkendu jsme se na něj přes půl republiky jeli podívat a nádhera – prostředí, barák… fajn, do týdne pořeším hypotéku a … dál nic, někdo byl rychlejší. ale byl by to pěkný konec pohádky, že?
ok, tak já psát budu.. update po osmi měsících, toš abych navázal na to kde jsem skončil -
březnový nákup fordky se ukázal jako jasná hurá akce motoristické lamy, skvělý autobazar s mega referencemi mi prodal předraženou, stočenou voňavku, co jsem do ní během pár měsíců musel vrazit dalších 50 tisíc, toš tak. nicméně na dovolenou nás to odvezlo a celkem i jede, blbé je, že při každém usednutí za volant se cítím jako miloš co si naběhl, tudíž ani samotné auto moc rád nemám. chtěl jsem ho vyměnit za něco důstojnějšího, ale došlo k jakési krizi a auta si teď kupují jen ostravaci, takže bych na tom projel 200 tisíc, což už je i na poměry malého tlustého živnostníka jakože dost.
čímž se dostávám k pracovnímu nasazení. kompjůtry šly definitivně stranou a to jednak platební ambivalencí jednoho stálého zákazníka a druhak jsem se upnul vší silou na hodinky a dělat dvě věci naráz jak známo zvládají jenom osoby ženského pohlaví.
což mě přivádí k tomu, že jsme v září ukončili druhou pětiletku našeho manželství a jelikož brilianty se dávají až někdy jindy, jeli jsme ty peníze utratit do Paříže. utratili jsme je úspěšně a pěkné to bylo. toš jakože díky a vzhůru do dalších pětiletek.
a tady se dostáváme k blížící se krizi třicátníků, kdy se máme začít ohlížet za sebe a přitom nic nevidět a mít z toho traumata. ok, traumatizovaný jsem i bez ohlížení, tudíž se o bilancování ani pokoušet nebudu, ale je jasné že je třeba něco vybudovat… pokračování příště
joa ještě dnes se mi povedla odfotit jedna ne-úplně dokonalá fotka hodinek, ale mám z ní radost (nedokonalost je mimo jiné v blbém rozpoložení ruček, což je taky samo lamerská chyba)
poslední společné foto… kua to je tak banální, žádné hollywoodské loučení, prostě tady máš techničák a dík.Je srandovní, že i k autu si člověk vytváří vztah, možná proto, že s ním má spojeno i mnohé ze svého života. S hondou to bylo obtížné vybírání prvního auta (dodnes jsem moc rád, že jsme nedali přednost chalupářskému snu z boleslavi), jak bylo fajn že jsme už nemuseli do jeslí jezdit kočárem za každého počasí, rychlé víkendové úniky z nemocnice, drsné zimní rallye na jablunkovsku, víkendové mytí auta s Mikešem, dovolená na jadranu… a když jsem potřeboval pročistit hlavu, nebylo nic lepšího, než vytáhnout ji za město na okrsky, kde jí to sedí nejlépe.Za ty tři roky jsme si vytvořili pěkný vztah, nikdy nezklamala, společně jsme to natřeli mnoha tupým tédéíčkům, měli jsme tě rádi.Honda Civic *2005 – 2008
Většina lidí jsou troubové.
film populární jak sfiňa a i já doporučuju, zajděte si nato! naco? na Once!
hrajou tam také pěkné písničky…
Dneska jsem si v tesku dal jeden rychlonákup. Jak jsem zrychleně produkty házel do košíku, až doma si všimnu, že 6ks plzní není 6x 0,5 ale 6×0,33! Tragédie pátečního večera :-)
pusťte si todle (k tomu text)
a tak nějak to teď mám…
uznávám trochu velká zkratka, takže ve zkratce:
6, mikeš dývídýčko, kávovar, fena nažrat, venčení školka, telefon 10x, mail 50x, kurýr 2x, pes, školka, balíky, pošta, postel 2 a.m. nespavost..
jako všechno v pohodě, ale tak nějak v tomto díle seriálu nemám moc co vyprávět, nebo mi to asi nejde
když jsem u těch seriálů, tak u nás doma frčí jedině ty z lékářského prostředí :D u mě Haus a dounloudovaný Scrubs (moc doporučuju)
samozřejmě mladík z minuloměsičního příspěvku se má dobře, umí už pěstičkou hrozit jako na koncertě ládi křížka
na obrázku není strarej ruler mázl, ale jsem to já a to dole není malinkatá babička věchýtek, ale zbrusu nový a krásný Jonáš Sivek, narodil se dnes po páté hodině odpoledne a pro puntičkáře uvedu i míry a váhy 3,7 kilo a 52cm! image mu už vychytáme, nebojte ;)
Mám pocit, že si novináři občas dávají „závody“, momentálně je to disciplína – kdo udělá z Klause většího blbečka, takže na idnesu můžeme číst Globální růst teplot je malý, hlásal Klaus a další média nezůstávají pozadu. Ti serióznější dají odkaz na přepis toho co tam vlastně hlásal, ale to už nadpis vytržený z kontaxtu nezmění, že?
Takže četli jste Klausův projev v OSN? Já vím je to hodně písmenek, ale zkuste to… minimálně tu poslední větu.
A ano, na rucé ma zlaté Primky ;)
celé čtěte zde
vytrháváme poslední větu z kontextu:
Měli bychom věřit racionalitě člověka a důsledkům spontánní evoluce lidské společnosti více než „dobru“, plynoucímu z politického aktivismu. Zvolme si proto adaptaci, nikoliv pokusy řídit globální klima.
Jelikož mělo politické téma úspěch a dokonce si vyžádalo i jeden demonstrativní odchod ;) budeme v něm pokračovat… ale až jindy!
Chci se pochlubit nejnovějším přírůstkem na zápěstí. Poslední dobou nenosím prakticky nic jiného než Archimede Pilot, které jsou naprosto fantastické, ale přece jenom na akce jako bazén, nebo venčení feny to chtělo něco trochu jiného.
Do ruky se mi dostaly Seika SKXA55K z druhé ruky za levňocha, které vypadají nějak takhle:
A protože se mi moc nelíbí, rozhodl jsem se je trochu přizpůsobit obrazu svému, tj. akce „pimp my seiko“.
Došlo k výměně minerálního skla, za safírové s vnitřní antireflexní úpravou – někdo říká že vnitřní ar je o ničem – jako by tam nebyl, ale v určitém úhlu přeci jenom odraz světla má hezky modrou barvu, z čehož mám přirozeně radost :)
Dále se měnil armovací kroužek, původní modro-bílý, za oranžový – což mělo za následek optické zvětšení ciferníku, hurá – konečně se to dá nosit i na mojí ruce.
A konečně poslední na řadě byla výměna velmi slabého kovového tahu za superkvalitní řemen Di-Modell Carbon ChronoFS waterproof.
A výsledek:
Dokonce už získaly i nějakou publicitu ;)
Jediná věc mě zaráží – věřili byste, že Veronika nevidí rozdíl? ;)
Už mě unavuje číst žblebty o radaru – co je na tom třeba pořád dookola omílat? To snad už všichni zapomněli, kdo tady měl 30let svá okupační vojska? Kdo na našem území měl atomové zbraně? Nebo snad něco nechápu? A vrcholem je doporučení starého komunisty Gorbačova na první straně dnešních novin, ať si rakety sem nedáváme, že si Rusáci odpověď najdou – jako by si ji už nenašli?! Dyk agent KGB dnešní prezident Sovětského svazu, pardon Ruska – Putin už poslal do vzduchu strategické bombardéry s jadernými pumami, které krouží kolem hranic 24h denně! A včera se nezapomněl pochlubit novou bombou „pápuška všech bomb“, ať si ji ti bolševici ráčí strčit do řiti a odpálit! Zde není o čem diskutovat – ne jeden, ale dva radary postavte a k tomu i nějakou tu raketu ať přibalí. Protože co s naší armádou? Z historického hlediska byla vždycky k hovnu (1939, 1968…), já bych ty lampasy poslal do práce a přestal je zbytečně krmit z našich daní, myslím, že přítomnost Amerických ozbrojených sil bude dostatečným argumentem pro jakéhokoli agresora. Ufff…
před nedávnem jsem začal zprávy, resp. českou politiku ignorovat. posledních pár dnů se mi ale podařilo chytnout několikrát zprávy na čt a opravdu ale opravdu žasnu. kašpaři v české vládě a parlamentu šaškují s nějakou reformou, která stejně nic nereformuje (někde se ubere a někde přidá a každý zaplatí o 80 korun víc – tleskáme), místo toho aby s progresivním zdaněním udělali něco pořádného (co takhle 5% dph), řeší své trapné žabomyší války a zatím putin posílá na nonstop lety bombardéry vybavené jadernými raketami, jako za časů železné opony a idioti budou dumat nad tím, jestli postavit radar?! kde to kua žiju?!? jo a že se paroubek posral už všichni víme a toho bradavičnatého pašíka nenapadne nic jiného, než se k tomu vyjadřovat – ano jirko, bylo to spiknutí, jako vždy!
Dnes je ten slavný den, kdy ChronoShop dostal pořádnou kostřičku i fazónu a může být směle vypuštěn do světa. Hodně práce za kterou vděčím konkrétním jednotlivcům i méně konkrétním skupinám, již bylo uděláno a díky za to! Spousta toho je ještě před námi – namátkou dokopat se ke kompletaci katalogu (tj. překládat, vymýšlet, fotit, uploudovat, resizovat a podobné kejkle až do zblbnutí), přivést nové značky do sortimentu, rozšířit web o jazykové mutace (ja němnožko gavarju paruski) a tak. Je toho hodně, stojí to všechno ranec, ale baví mě to!
Díky za support lidem, kteří povzbuzují a pomáhají… dzenks!
Nadpis jsem volil vzletný, tak už to tak nechám, i když je to o něčem jiném :D
Dámy a pánové – ano, byl jsem hubený… kdysi…
a byly doby, kdy jsem měl dlouhé vlasy (a pracoval rukama!)
Našel jsem nějaké historické fotky, takže je můžete obhlédnout na mém flikrovi… anglie 2001, Sardinie 2005 a mikeš čerstvě narozený!
